Bezpečnost na Sint Maarten – náš pohled po 5 letech života na ostrově

Bezpečnost na Sint Maarten

V souvislosti s právě probíhající válkou na blízkém Východě mě dnes napadlo napsat článek o bezpečnosti. Protože se liší jak bezpečnostní složky, tak i celková situace na obou stranách ostrova, pojednám je v samostatných článcích.

Subjektivní pocit

Napřed bych chtěl sdělit můj subjektivní pocit. Dana i já, jak tu žijeme, se cítíme naprosto bezpečně. Vzhledem k vysoké míře urbanizace ostrova je to pocit bezpečí podobná jako v našem mládí v Praze. Jsou prostě místa, kterým se vyhýbáme, nebo lépe řečeno, není důvod tam vůbec chodit. Podobně jako v osmdesátých letech v Praze jsme večer nepáchli na náměstí bratří Synků nebo do Libně, tak i tady nechodíme, a ani nemáme důvod chodit, do některých čtvrtí. Po pěti letech se nám zdá francouzská část ostrova bezpečnější, ale má také svá specifika. O tom ale jindy.

Za naprosto bezpečné považujeme všechny turistické oblasti, tedy okolo moře. Pohybují se tu převážně turisté a dobře situovaní expati. Pokud už tu nějaká kriminalita vůbec je, tak je čistě mezi touto skupinou. Někdo třeba ztratí peněženku a nálezce z ní vybere peníze. Takovéto případy se nevyhýbají ani lidem z těch nejlepších rodin. Jakkoliv odlišný člověk by tu hned byl středem pozornosti. Poblíž nejsou žádné rezidenční čtvrti chudších obyvatel, takže tudy ani nemají důvod projíždět. Zejména Maho a Simpson Bay jsou plná casin, restaurací, barů, nočních podniků a jsou to asi nejbezpečnější místa na nizozemské části.

V rezidenčních čtvrtích, jako je Indigo Bay, Belair, Point Blanche, Guana Bay nebo Oyster Pond není kriminalita žádná. Až na Belair a část Pointe Blanche se jedná o tak zvané gated community, tedy oplocenou lokalitu, kdy u vjezdu je ostraha a vpouští pouze lidi, kteří mají nějaký důvod tam jet. Těch komunit je tu více a není tu místo je všechny vyjmenovávat.

Philipsburg - mýty a náš pocit

O Philipsburgu se vyprávějí různé historky i mezi místními. Bydleli jsme tam 5 měsíců a můžeme zcela odpovědně prohlásit, že jsem se tam cítili bezpečně v jakoukoliv denní nebo noční dobu. Podkladem pro tyto historky je to, že jsou tu relativně často přepadávána zlatnictví. Je jich tady ale největší koncentrace na ostrově, takže pokud nějaký feťák potřebuje rychlé peníze na fet, tak si zajde na Front Street a přepadne zlatnictví, někdy úspěšně, někdy méně. Nutno podotknout, že většina přepadení se děje mezi 5. a 6. večer, kdy jsou už denní turisté zpátky na lodích a mají tento průběh: přijedou dva hoši na skútru, přetáhnou si masky přes obličej, vytáhnou pistole, vběhnou do zlatnictví a začnou loupit. Záleží na srdnatosti ochranky a zaměstnanců, zda si něco odnesou nebo ne. Většinou se spokojí s pár stovkami, nasednou na skútr a ujíždí pryč. Několikrát se mi stalo, že kousek ode mě k takovému přepadení došlo a dočetl jsem se to až druhý den v novinách. A jak bývají úspěšní? Jeden můj indický kamarád vyfackoval oba lupiče z obchodu bez ohledu na jejich zbraně. Že by se v takových případech střílelo, o tom jsem neslyšel, ani o tom, že by snad byli při té příležitosti okradení zákazníci. Je to jen psychologie, překonat strach a dát těm lupičům za vyučenou. Všechny obchody mají své strážné, někteří jsou viditelní a stojí před obchody se psy, jiní jen tak posedávají v civilu venku a v kapse mají tlačítko k přivolání posil. Největším problémem ve Philipsburgu je to, že Front Street je úzká a většina bezpečnostních agentur i policie má auta (policie i dnes tak módní kola). Chytit ale v permanentně zablokovaném provozu v autě skútr je nemožné. Díky kamerám na každém sloupu veřejného osvětlení se občas podaří lupiče dohnat daleko od místa činu, kde už se dají honit auty. To jsou případy, co přirozeně vzrušují veřejnost, ale prakticky se ji nedotýkají. Takže za mě je Philipsburg bezpečný i v hluboké noci i pro chodce.

Cul de sac

Cul de sac (opět francouzský název na holandské straně) je, jak název napovídá, slepá ulice, konečná, nebo doslovně přeloženo: řiť v tašce. Je to celkem hustě zastavěné údolí, táhnoucí se na sever od kruhového objezdu u Philipsburgského Carrefouru, kde končí svět. Není tam, až na jednu restauraci a vstupu do adventure parku hned zkraje údolí, nic zajímavého. Kriminalita zde nebývá příliš násilná. Většinou jde jen o přepadení a loupeže, zločiny většinou způsobené chudobou. Pokud k nějakému násilí dojde, pak se jedná o tzv. domácí zabijačky, jako asi v roce 2022, kdy manželka nedostala od manžela k vánocům očekávaný dárek, tak ho rozsekala mačetou. Pro úplnost uvádím, z jakých částí se Cul de sac skládá:

  • South Reward,
  • St. Peters,
  • Ebenezer,
  • Betty’s Estate,
  • Sint Johns,
  • Saunders,
  • Mary’s Fancy.

Middle region

Pokud máte ale rádi skutečné dobrodružství, vyrazte do Middle Region. Tady budete na té správné adrese. Najdete ho severně od Philipsburgu směrem na hranice s Francií. Většina obchodu s drogami, násilná trestná činnost, únosy, vydírání atd. se odehrává právě zde. O nějakých těch přepadeních, loupežích a krádežích nemá smysl ani mluvit. Převážně odsud se rekrutují zločinci přepadávající obchody na ostrově. Je to jedno ze dvou míst na ostrově, kam se ani policisté moc neodváží, a když ano, je to razie několika aut po zuby ozbrojených o těžkooděnců. Projet tudy po hlavní silnic, třeba cestou z baru, je bezpečné, ale do bočních uliček by tedy neodbočoval. Jedna příhoda: můj syn jel jednou z Philipsburgu ve značně podroušeném stavu a na kopci nad Philipsburgem seznal, že není schopen další jízdy. Zajel tedy na parkoviště (udusaná hlína s odstavenými stavebními stroji) vedle hlavní silnice a usnul. Když to druhý den vyprávěl známým, tak se na něj chodili dívat, že je kanón, protože ho nikdo nepřepadl, neoloupil ani nezabil. Někdy v roce 2024 tam situace vyeskalovala tak, že byli povoláni policisté z Holandska, aby tam zjednali pořádek. Působili v té oblasti několik měsíců, situaci se tam podařilo zklidnit, ale během pár týdnů bylo vše při starém. O rok později se akce opakovala s holandskou pobřežní stráží s podobným výsledkem. Middle region se skládá z těchto částí:

  • Dutch quarter,
  • Union Farm,
  • Lower Prince’s quarter.

Zhodnocení

Až na výše uvedené případy je ale holandská strana ostrova bezpečná ve dne i v noci. Nikdy jsme neměli pocit nějakého nebezpečí. Nikdo nás nikdy nepřepadl, auto nám nikdy nikdo neukradl ani nevykradl. Známý, co má obchod se šperky se klidně prochází po ulici se zlatými rolexkami a jeho manželka ověšena briliantovými šperky. Samozřejmě není třeba chodit náhodě naproti, takže se chováme s rozumem, asi tak, jako v každém evropském městě. Nenecháváme cenné věci viditelně v autě, ani se nějak extrémně nebo výstředně nezdobíme a neoblékáme. Žebráků tu je jen několik a nejsou nijak obtěžující. To samá platí i o naháněčích do obchodů a restaurací. Na rozdíl od jiných karibských ostrovů nejsou nijak dotěrní, natož agresivní. Zkrátka pohodička.

Telefonní číslo policie je 911 nebo +1 721 542 2222

Poznámka: Popisujeme náš subjektivní pocit tak, jak ho vnímáme po 5 letech pobytu v březnu 2026.

Obrázky: na první fotce je policejní stanice ve Philipsburgu, na další denní rozkaz, na třetí je jedno z policejních aut, na čtvrté přátelští policisté, na páté a šesté pak razie v Middle Region.
Zdroje fotek: SXM Breaking News, KPSM, SXM Talks, The Daily Herald.