Orient Bay - Místo, kde jsme zůstali (a proč jsme se neodstěhovali)

Baie Orientale / Orient Bay – Místo, kde jsme zůstali (a proč jsme se neodstěhovali)

Dnes bychom rádi představili místo, jež je nám nejbližší, jež známe nejlépe, protože tady nejen bydlíme, ale žijeme. Původně, když jsme dům v roce 2021 kupovali, jsme si mysleli, že je to dobrá investice k pronájmům, ale že bydlet chceme na nizozemské straně. Tady nám to přišlo jako ghetto pro bílé, příliš turistické, málo rezidenční. Nastěhovali jsme se sem na přechodnou dobu, než prodáme dům v Rakousku a koupíme si nějaký dům pro naše bydlení. Nakonec ale vše dopadlo úplně jinak, jak se dočtete dále.

Geografie

Orient Bay, resp. Orient Beach je velký záliv, který je chráněný malinkatým ostrůvkem Green Key (Caye Verte), spojeným tzv. tombolo (písečný náplav spojující ho s pevninou) na jižní straně pláže, což chrání záliv před velkými atlantickými vlnami. Atlantik znamená (vše platí obvykle) větší vlny, o malinko teplejší vodu než v Karibiku, a častější výskyt chaluh (ale pro ten případ máme přeci bazén). Pláž je dlouhá zhruba 2 kilometry. K Orient Bay Village (což je zastavěná oblast) patří zhruba polovina této délky.

Historie

Tento záliv se původně nejmenoval Východní (Baie Orientale), nýbrž Orleanský (Baie d’Orleans), ale Nizozemci, když se zde v 17. století vylodili a chtěli zaútočit na Francouze ze zálohy, jej nazývali zálivem plameňáků, kteří se zde dříve vyskytovali v hojném množství. V průběhu staletí se ale ujal její současný název. I když se poblíž nacházela salina Krevetový rybník (Étange de Chevrettes), pro tento záliv dlouho nenašel nikdo žádné využití. To se změnilo až v 70. letech 20. století, kdy jej objevili hippies. Na tomto odlehlém místě se mohli jak oddávat volné lásce, tak se dostávat do transů drogami, ale i pohybovat se, jak je Pán stvořil. Nikoho je daleko od civilizace nerušili a místním četníkům se nechtělo prodírat se hustým porostem jen kvůli tomu, aby pochytali pár chudáků, na nichž si nebylo stejně co vzít. Scénky jako ze známé série o četnících ze Saint Tropez se tu neodehrávaly.

V polovině sedmdesátých let ale francouzská vláda zjistila, že nizozemská část těží značné prostředky z turistického ruchu. Jak už máme v Evropě ve zvyku, ustavila se v Paříži meziresortní komise a byly vypracovány studie, jak podpořit turistický ruch. Na základě těchto studií se začali objevovat i investoři. První developerský projekt v Orient Bay nazvaný Port Caraïbe sice nevyšel, ale díky němu na ostrově poprvé přistálo letadlo Concorde, přivážejíc investory. Vše se uvolnilo v roce 1986, kdy francouzská vláda přišla s balíkem (nejen) daňových úlev pro francouzskou stranu ostrova, čímž nizozemská strana přišla o konkurenční výhodu. Zároveň byla pro Saint-Martin zrušena ochrana pobřeží (nezastavitelnost 100 metrů širokého pásu a zákaz barů na plážích). Developer Alain Crenn okamžitě skoupil všechny dostupné pozemky a pověřil ateliér začínajícího architekta Xaviera Bohla aby vypracoval urbanistický plán oblasti. Již o rok později začali vznikat komunikace a byly postaveny první domy.

Pláž

Důvodem, proč byla Orient Beach několikrát vyhlášena nejlepší pláží v Karibiku a je považována za nejlepší pláž na ostrově, je soubor služeb, které jsou zde nabízeny. Hlavním tahákem jsou plážové bary. Nejsou to jen nějaké boudy u vody, ale komplexní gastronomické provozy, v nichž vám špičkoví barmani namíchají výborné nápoje. Hlavním tahákem je ale gastronomie pro každou kapsu. Jídla si můžete objednat na lehátko nebo si jej vychutnat pod střechou v restauraci. Některé plážové bary jsou otevřeny i večer a občas pořádají vystoupení známých karibských zpěváků a DJs. Na pláži jsou tradiční turistické atrakce, jako pronájem vodních skútrů, let na padáku zapřaženém za motorovým člunem, vodní trampolíny atd. V podvečer jsou oblíbená hřiště na beach volleyball a beach tennis (tenisové kurty máme u nás také, ale jsou dost zanedbané). Náš nohejbal sem ještě nedorazil, ale pokud se tu vytvoří česká komunita, kdo ví?

Urbanistika

Xavier Bohl opravdu odvedl vynikající práci. Skoupené pozemky rozdělovala hlavní silnice, což vedlo k vytvoření dvou odlišných oblastí. Od moře vzdálenější je část Parc de la Baie Orientale. Jedná se o zcela uzavřenou komunitu o rozloze zhruba 240 tis. m2 s téměř 130 vilami v kopci Hope Hill s nádherným výhledem daleko na moře. Nějaké pozemky jsou tam pořád volné. Nádherný výhled je vykoupen tím, že bez auta, vzhledem ke kopcovitosti terénu, se tam vlastně člověk nehne.

Druhá část, kde žijeme my, se nazývá Jardins de la Baie Orientale. Jde o celkem rovinaté pozemky o výměře 480 tis. m2. Urbanisticky je vše vyřešeno jako v opravdové vesnici. Je tu centrum s obchody, restauracemi a službami, to vše v pěší dostupnosti. Architektonicky jsou všechny stavby sjednoceny do tzv. bahamského stylu, ale ani jeden dům není stejný. Nalezneme tu jak řadové domky, tak i solitérní domy, jsou tu domy s byty, klasický uliční blok i luxusní residence. Je tu i několik hotelů i uzavřených resortů, ale vše je krásně sladěno a hýří barvami. Většina domů byla postavena už v novém miléniu.

Proč jsme zůstali v Orient Bay

Asi po roce a půl jsme se vrátili k myšlence se odstěhovat a dům dát k pronájmu. Začali jsme přemýšlet, kde se podívat po nějakém domě pro naše bydlení. Probírali jsme lokalitu za lokalitou a ke každé jsme měli nějakou výhradu. Nakonec jsme si sepsali všechny plusy a mínusy a zjistili jsme, že jediné, co nám vadí v Orient Bay, je vzdálenost na golfové hřiště, které je na opačné straně ostrova a ve špičce trvá těch 17 kilometrů někdy i necelou hodinu. Ve všech ostatních bodech Orient Bay naše požadavky splňuje. Co nás tedy přesvědčilo, že jsme zůstali právě tady? Předně se tu cítíme bezpečně, ale ne jako ve vězení. Funguje tu ostraha, která dnem i nocí projíždí celou vesnicí a v noci projíždí i po pláži. Na druhou stranu se vjezdem dostane do vesnice kdokoliv, přes den nikoho nekontrolují (jen nejsou vpouštěny čtyřkolky), po 19. hodině se ale zavře vjezd od pláže, po 22. hodině se uzavře jeden pruh u vrátnice, aby musel každý, kdo vjíždí, zpomalit a ostraha ho mohla přes okno zkontrolovat. A po 24. hodině jsou staženy závory a každý vstupující je podroben visuální kontrole.

Obchody

Dalším důvodem je to, že tu máme opravdu všechno v pěší dostupnosti. Většina restaurací, obchodů i služeb je soustředěny v centru obce. Kromě několika realitních kanceláří je tu samoobsluha Petit Casino a něco jako naše vietnamská večerka, ovšem provozován Číňanem. Oblíbený je i obchod s vybranými italskými delikatesami, důležitá je tu trafika s poštovnou a oceňujeme i 2 kadeřnické salony, kde krom manikúry a pedikúry se můžete nechat i odborně namasírovat, pokud jste nevyužili masérek na pláži.

Gastronomie

Je tu několik restaurací nabízející snídaně všech stylů těm, komu se nechce jíst doma. Obědy se většinou řeší v nějakém plážovém baru, kde za oběd pro jednoho dáte od 10 do cca. 100 €. Ale i ve vsi je přes poledne otevřeno několik restaurací. Ovšem až večer se to rozjede. Na návsi (Place du Village) je velké množství restaurací všech typů, od levné pizzerie po exkluzivní restaurace, kde klidně můžete počítat za menu s 300 € a více za osobu. Najdete tu asijskou restauraci, několik italských, brazilskou, samozřejmě několik francouzských, vysloveně steakovou restauraci i restaurace s mořskými plody. Vše doplňuje zvláštní koncept restaurace a gelaterie Les Trésors des Caraïbes, kterou vlastní Jérôme Ferrer, ikonický francouzsko-kanadský kuchař známý i z televize, jehož montrealská restaurace Relais et Châteaux byla v roce 2018 vyhlášena nejlepší restaurací v Kanadě. Jako jinde ve Francii, chybět nesmí ani crêperie; a v té naši, pokud by se někomu zastesklo po turistické Praze, si můžete dát i trdelník. Po vynikající večeři pak můžeme zajít do několika barů s reprodukovanou i živou hudbou nebo karaoke. V jednom z nich, Peter McCool nabízí dokonce 10 druhů čepovaného piva (nechutná mi ani jedno), což je na ostrově skutečnou raritou. My chodíváme do Yellow Sub, kde nás už znají a umí mi natočit pivo s pěnou, jak jsem zvyklý z Česka. Na Place de village je i budova připomínající kostel, která je využívána k divadelním představením, koncertů a jiným kulturním akcím. Recenze gastro podniků budeme průběžně doplňovat.

Poloha

Výhodou je, že to máme kousek do menšího nákupního centra Mont Vernon a velkého nákupního centra Hope Estate, kde jsou banky, různé obchody, včetně velkého supermarketu Super U, lékárna, různí řemeslníci atd. V neposlední řadě musíme zmínit, že jsme si uvědomili, že je fajn mít 220 voltů, stejné zásuvky, moci si koupit stejné přístroje, na jaké jsme zvyklí z Evropy. K tomu máme právní jistoty standardní pro EU, byť francouzský úřední šiml leckdy řehtá ještě mnohem hlasitěji než ten český.

Hippies ve výslužbě

Hippie komunitě zůstal jen jižní konec zálivu, kde vznikl Club Orient. Jak hippiekům přibývala léta odkoupili si pozemek, kde si začali budovat domky, následovány bary a restauracemi, takže zde vznikla naháčská komunita. Tato komunita přežila hurikán Luis v roce 1996, ale ničivý hurikán Irma v roce 2017 znamenal prozatímní konec, protože tato část byla vyhlášena za vysoce rizikové místo, kde je zakázána výstavba. Nudisté tam jsou pořád a v ruinách jednoho z domů pobořených hurikánem vznikl jeden bar, ovšem bez připojení k vodě a elektřině – takže zas trochu hippie. Ale v Orient Bay máme resorty, kde se vyznavači nahoty mohou procházet hambatí. Dalším pozůstatkem hippie komunity je to, že i po veřejné pláži se po ránu procházejí naháči. Existuje úzus, že je jim to do deváté hodiny ranní tolerováno. Ale, vzhledem k tomu, že tito hippies už mají většinou sedmý i osmý křížek za sebou, tak to není to, co musí člověk nutně vidět ještě před snídaní.

Stručně:

  • nejpopulárnější pláž na ostrově, několikrát vyhlášena nejlepší pláží v Karibiku,
  • 2 km dlouhá písčitá pláž chráněná ostrovem před vlnami,
  • vše v pěší dostupnosti,
  • bezpečnost, ostrah 24/7
  • EU standardy (220 V, zdravotnictví atd.)
  • gastronomie pro všechny nároky.

Všechny údaje platí k březnu 2026.

Jazykové okénko: Kozí rybník, Krevetový rybník nebo Dudácký rybník

Při dohledávaní názvu saliny Étange des Chevrettes poblíž Orient Bay jsem narazil na jednu zajímavost. Totiž, anglicky se té salině říká Goat Pond, tedy Kozí rybník. S tím by korespondovaly i mapy z 19. století, kde je uvedeno Étange de Chevris, tedy rovněž Kozí rybník. Co ale mají kozy společného s rybníkem slané vody? Vůbec nic. Jen někdo zkomolil kreolský název pro krevetu chevrette (ševret) a myslel, že jde o kozu chevre (šévr). A aby toho nebylo málo, tak chevrette se v archaické francouzštině označovaly dudáka. A pak se tady v těch jazycích vyznejte.

Obrázky:
v
ýchod slunce z našeho balkonu,
Vítejte v Baie Orientale,
Hlavní ulice Avenue des Plages,
Náves - Place du Vilalge - s restauracemi,
Čerstvý juice u pláže,
Ta pláž je opravdu dlouhá,
Život na pláži,
Cul de Sac z Orient Bay,
Horní konec - Parc de la Baie Orientale,
Orient Bay z Pic Paradise,
Orinet Bay z letadla v roce 1987,
Orient Bay z letadla dnes.