Sint Maartin, nizozemská část ostrova
Základní údaje
Právní status: jedna ze zemí Nizozemského království
Oficiální název: Sint Maarten
Počet obyvatel: okolo 44 000 – oficiální údaj, odhady se však liší. Vzhledem k tomu, že není vyžadováno policejní přihlašování, nejsou započítáni ilegální obyvatelé a expati, jako my.
Rozloha: 34 km2
Měna: Karibský gulden, místními nazýván guilder, zkratka XCG, navázaný pevně na americký dolar v kurzu 1:1,79. Tato měna se používá ještě na Curaçau. V běžném obchodním styku se ale používá dolar.
Časové pásmo: UTC-4
Telefonní předvolba: +1 721
Internetová doména: .sx
Hymna: O Sweet Saint Martin's Land
PSČ: není
Úřední jazyky: angličtina a nizozemština; úřední komunikace probíhá výhradně v angličtině, ovšem u právních textů je rozhodující znění v nizozemštině.
Další používané jazyky: 70% uvádí jako mateřský jazyk v angličtině, 12% španělštinu, 9% haitskou kreolštinu, 4% nizozemštinu, 2% hindštinu, 1% papiamento (jazyk vytvořený z portugalštiny, španělštiny s příměsí angličtiny a nizozemštiny).
Další neobydlené ostrůvky: Cow and Calf Island, Guana Key of PelikanHen and Chicken, Little Key, Molly Beday, Mona Island, Pelikan Key, Pond Island, Snoopy Island.
Nejvyšší bod: Mount Flagstaff (383 m.n.m.)
EU? Ano i ne
Nizozemská část ostrova je jednou ze zemí Nizozemského království (spolu s Nizozemskem, Arubou a Curaçaem). Zbytek nizozemských ostrovů (Bonaire, Svatý Eustach, neboli Statia, a Saba) mají status zvláštních obcí. Svatý Martin po referendu získal, poučen Járou Cimrmanem, 10.10.2010 autonomii ve vnitřních záležitostech. O zahraniční politiku a obranu se ale stará Nizozemsko. Se ziskem autonomie přestal být Sint Maarten součástí Evropské unie, nicméně EU jej považuje, vzhledem ke spojením s členskou zemí, za „zámořskou zemi a teritorium“ se zvláštním vztahem k Unii. To znamená, že má těží z ekonomických a rozvojových programů Unie, nicméně se nepodílí na unijních institucích a nařízeních, jako plnohodnotní členové. Mě osobně to připadá, jako by Sint Maarten byl tak trochu černým pasažérem, neboť nemalé peníze sem z EU jdou, občané mají pasy EU, mohou se v EU usadit atd. (vlastně si musí udělat při přestěhování jen udělat nový řidičák) atd., ale občané EU v případě usazení nemají žádné zvláštní výhody (občané USA to mají paradoxně mnohem jednodušší).
V praxi má Sint Maarten vlastní celou veřejnou správu (některé úřady jsou outsourcovány soukromými firmami, třeba katastrální úřad), včetně parlament, vlády, soudu, policie atd., což poněkud ovlivňuje její kvalitu. O tom se rozepíšu později.
Svobodný přístav
Tuto kapitolu vlastně mohu nechat stejnou, jako u francouzské části ostrova. Takže vlastně jen pro úplnost: Celý ostrov má statut tzv. svobodného přístavu již od poloviny 19. století. V praxi to znamená, že tu nejsou třeba spotřební daně ani DPH, platí se jen 5% daně z obratu. Takže, pokud si odsud povezete levný rum nebo kuřivo, při příletu do EU se na vás vztahují limity jako při dovozu z mimounijních. Proto jsou tu levné cigarety, alkohol, ale i pohonné hmoty (často levnější než na francouzské straně), v cenách energií se neplatí žádné příspěvky na obnovitelné zdroje atd. Další výhodou je, že se při dovozu, až na pár výjimek, neplatí clo. Takže třeba při dovozu auta z USA ho prostě jen naložíte na loď, tady v přístavu vyložíte, necháte si dát potvrzení z přístavu, že auto dorazilo legální cestou, vezmete tzv. title a kupní smlouvu z Ameriky, necháte na něj udělat STK (žádné přestavby se tu nežádají) a auto přihlásíte. Ale celkově tento status vlastně víceméně vyvažuje náklady na život s Evropou, i když se sem musí všechno dovážet. Tedy, pro kuřáky a alkoholiky je to tu ráj, když krabičku cigaret pořídíte mezi 2 až 3 € a lahev rumu už od 5, obstojný pak od 8.
Politický systém
Nizozemské království reprezentuje guvernér. Politická moc začíná samozřejmě u parlamentu. Ten má 15 členů volených na 4 roky. Moc výkonnou představuje sedmičlenná vláda společně s guvernérem. Zplnomocněný ministr pak zastupuje Sint Maarten v radě ministrů Nizozemského království. Soudní moc pak zastupuje soud, odvolací soud je pak společný pro všechny nizozemské ostrovy a konečnou soudní instancí je pak Nizozemský nejvyšší soud. Sint Maarten má, na rozdíl od ostatních ostrovů, i vlastní ústavní soud, kde může být napaden jakýkoliv zákon přijatý místním parlamentem na návrh ombudsmana. Pokud si mohu dovolit zhodnotit místní politiku, tak je systém založený na známostech. Vzhledem k tomu, jak je ostrov malý a jak početné rodiny zde žijí, tak těch několik původních rodin se a jejich členů se dobře zná. Vždyť na nizozemské části žilo v roce 1950 podle OSN zhruba 1 400 obyvatel. Jejich potomci jsou dnes privilegovanými členy společnosti a z nich pochází většina politické reprezentace. Na Sint Maarten se také nachází Centrální banka pro Sint Maarten a Curaçao, jež emituje místní měnu.
Správní členění
Nizozemská část ostrova se dělí do 8 distriktů, jimž bychom se chtěli věnovat v dalších článcích:
Philipsburg (hlavní obec, jih) 1 894 obyvatel
Lower Prince’s Quarter, také nazývaný Dutch Quarter nebo Middle Region (severovýchod) 10 833 obyvatel,
Cul de Sac (sever), Betty’s Estate, Ebenezer, Mary’s Fancy, Retreat Estate, Saunders, Sentry Hill, South Reward, St. John’s, St. Peters, 8 588 obyvatel,
Cole Bay (severozápad), Billy Folly, Cay Bay, Cockpit, Diamond, Orange Grove, Windsor, 7 194 obyvatel,
Upper Prince’s Quarter (východ): Defiance, Guana Bay, Hope Estate, Oyster Pond, Pointe Blanche, Sucker Garden, Vineyard, 4 595 obyvatel,
Little Bay (jih): Belair, Cay Hill, Fort Hill, 5 581 obyvatel,
Simpson Bay (jihozápad), 1 142 obyvatel,
Lowlands (západ), 708 obyvatel.
Poznámka: Na ostrově je běžné, že některé názvy na francouzské straně jsou anglické a opačně. Tak najdeme na Francouzské straně třeba Hope Estate a na nizozemské straně Pointe Blanche.
Upozornění: Všechny informace platí k únor 2026. Neneseme žádnou odpovědnost za uvedené údaje. Před cestou si vše raději ověřte na příslušných stránkách (např. douane.gouv.fr, st-martin.org, velvyslanectví Francie nebo letecké společnosti) nebo u příslušných úřadů.
Obrázky: Na prvním je vlajka Sint Maarten, mapa byla pouzita z projektu OpenStreetMap (pod licencí Open Data Commons), následuje budova vlády, parlamentu, soudu, centrální banky, policie, telekomu a univerzity.
